Gallius

15. srpna 2018 v 0:06 | Kai
Oheň.
"Možná proto měl ten výraz, proto obhlížel to pódium. Vždy si přála být tanečnicí a tančit jen pro něj."

Věk: 32
Povolání: Drogový dealer
Rodina/Blízcí: Theo
Backstory:
Horoskop: Beran
Schopnosti: Vyvolání ohně, hlavně když po velkým nátlakem

Povaha: Galia bylo odjakživa obtížné zařadit do jedné škatulky lidí, našli bychom v něm totiž nejednu vlastnost z každého. Jedna vlastnost, jež ho doprovází celým životem a kterou nenávidí z celé své podstaty, je například jeho tvrdohlavost. Ano, je si vědom toho, že už většina mužů jeho věku bude tvrdohlavá jako osel, u něj to však vyjadřuje víceméně onu podstatnou část jeho povahy. Proto se třeba nemění, a kdyby se i snažil, sám sebe by ignoroval. Stalo se už zvykem, že jeho názory, když už nějaké byly, neměly daleko k pravdě, často přeci býval on tím, co se snažil poznat vše a každého, ať už to končilo dobře, či špatně. Vědec, takhle by se dal také označit, byť jej věda nikdy nelákala. Byla to zvídavost, která jej vedla dále, stále vede, ta tvoří s tvrdohlavostí pár, a kdykoliv už se mu naskytne představa, nápad a názor, nikdo průběh nezmění. Stane se to tak či onak, ať už jde o cokoliv. Přeci toho jen není příliš. Je to muž náročný, občas až příliš, ač vypadá na to, že svět miluje takovým, jakým je a opět jen hraje onoho skromného muže. Ne. Nikdy nebyl. Viděl svět takovým, jakým byl a nikdy se za to nestyděl - cynik. Nestyděl se za své činy, hrdost byla vždy na prvním místě. Hlavně když s ní vyjde ještě výše po tom, co krásně - dle sebe - zkritizoval a poničil ostatním sny. Vše, v co věří ostatní, pro něj bude odjakživa jen přiblblá loutková hra, kterou prohlédl už od začátku. Scénář má v hlavě sestavený od začátku do konce, teď jen sedí v publiku a dělá to, co uměl vždy nejlépe - vyrušuje. Bez poznámky se málokdy otočil na podpatku, bez černého humoru by ale také nebyl kompletní, ten krásně podtrhává jeho nenucenou vrstvu sarkasmu. Možná nikdy neměl v lásce lidi, ale živit se musel. A ne, neřekne nikomu, že jej baví prodávat svůj hnus. Jen měl takový přirozený talent, že jej žádali na kolenou. Nebo to byla sázka. Už sám neví, do čeho se to zapletl. Jen už je docela pozdě na to, aby se napil a vrátil k tomu, co dělával. Jedna sklenka skotské mu třicet let nevrátí, a tak se snaží vypadat nadále jako bezchybný génius. Byl vlastně i zázrak, že si někdy našel přátele, na první pohled může vypadat občas jako sympatický muž, hlavně když někdo ví, že je docela pěkný, ale po prvním setkání může být člověk rád, že jej nepropíchl jehlou a neodkopl do vzduchoprázdna. To lidem však často i schází, ona zábava, kterou tento muž dokáže s sebou převzít. Je sám o sobě lékem ke všem těm depresím, stačí mu jen hodina sarkastických narážek a člověk může být přeci jen rád, že uteče před lidmi jako je on. Bez úšklebu by samozřejmě nežil, tento dlouholetý partner jej učil od začátku, jak skrýt všechny emoce za grimasu. Vztek by se také mohl podotknout. Jednoduchý. Je přeci mužem, který se nedá tak rychle rozhodit, sám raději odchází dříve. Neměl v lásce násilí, avšak když jde k nejhorším, nezná jiné východisko. Nikdy nedokázal opravovat, to už by si mohl někdo zapamatovat, totiž on se řídí svým "když to nejde opravit, zkus to po svém", tak to zkouší. Řekněme, že to nedopadá nejlépe.



 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama